Smrt jako hra aneb „Game over“
Co by se ve vašem životě změnilo, kdybyste se právě dozvěděli, že vám zbývá posledních pět let života? S jakými lidmi byste chtěli strávit své poslední měsíce? Čeho byste ve svém životě litovali nejvíce, kdyby konec vaší životní hry měl nastat už zítra?
Proč nezačít hrát až v posledním kole?
Odpověděli jste si upřímně na otázky výše a téměř nic by se ve vašem životě nezměnilo? Gratulujeme! Patříte mezi šťastné jedince, kteří svůj život žijí jako hru, a to s nejlepším vědomím a svědomím. Pokud jste si své odpovědi sepsali a máte pocit, že v životní hře, kterou právě teď hrajete a ve hře, kterou byste hráli v poslední třetině, je velký rozdíl, zamyslete se, proč to tak je. Co vám brání žít a hrát naplno?
Za velkým úspěchem po malých krůčcích
Život není nekonečný a jeho pomíjivost je dobré si čas od času připomenout. Ne proto, abychom se touto myšlenkou trápili, ale naopak – abychom svou životní hru hráli naplno každý den a abychom ve chvíli “game over” nelitovali toho, jakým hráčským stylem jsme se tuto hru rozhodli odehrát.
Tip: Tak, jako jsou jednotlivé hry rozdělené na kola, třetiny či poloviny, stejně tak si do časových úseků můžete rozdělit i svou životní hru. Pokud ji chcete odehrát naplno, jednotlivé cíle si stanovte postupně a rozdělte si je do více dílčích záchytných bodů. Jaké jsou vaše plány na zítřejší den? Co byste chtěli do konce týdne zvládnout? A kde byste chtěli být za tři měsíce?
Kdo určuje pravidla hry?
Neproseďte svůj život na střídačce. Vytvořte si pravidla, podle kterých začnete hrát hned a hlavně sami podle svých vnitřních tužeb, protože pro názor ostatních svou hru nehrajete. Včera jste to neudělali a co bude zítra, to nikdo neví. Proto je nejlepší chvíle právě teď. Hrát svou hru naplno znamená naplnit svůj čas tím, co vás baví a co máte rádi. Neztrácejte svůj čas tím, co vás nebaví a co dělat nemusíte, protože ztracený čas vám nikdo nevrátí.
Naším “Game over” momentem končí hra pro nás, ale nesmíme zapomínat na to, že spoustu hráčů může naše hra ovlivňovat i dlouho po jejím skončení. Proto žijte naplno, na nic nečekejte, ať se na vaši hru vzpomíná se stejným nadšením jako na Nagano 98’.
