Rozhovor: z kariérní mlhy k plné koučovací praxi

Rozhovor s Lucií Kubíkovou o strachu z investice, pochybnostech… a úplně novém světě. Před CoachVille se snažila „pasovat do mužských rolí“, podávat výkon, být doceněná.
Výsledek? Období mlhy a vnitřního ztracení. Jak prošla cestou od „mám se kvůli tomu zadlužit“  k tomu, že dnes koučováním skutečně vydělává
O tom je tenhle rozhovor. Dnes je Lucie Kubíková na cestě k PCC certifikaci, pracuje s lidmi, s koňmi, inspiruje druhé a říká:

„Můj život před rokem a můj život teď? To jsou dvě úplně jiné roviny.“

Od období kariérní mlhy k vlastní rovnováze

Aleš: Luci, jak by ses krátce představila člověku, který tě ještě nezná?

Lucie:
„Jsem Lucie Kubíková a před CoachVille bylo období temna a mlhy. Snažila jsem se pasovat se do mužských rolí, dosahovat výkonů a být za to doceněná.
Dnes díky CoachVille žiju ve svojí rovnováze a jsem člověk, který inspiruje druhé.“

Aleš: Co tě tehdy přivedlo ke koučování? Co byl ten moment „možná je tohle cesta pro mě“?

Lucie:
„Byla jsem v mlze. Vydala jsem se na cestu OSVČ, s příslibem pomoci od známých a kamarádů. Jenže… nic se nedělo. Věděla jsem ale, že moje silná doména je práce s koňmi, intuice, vnímání pocitů. A v práci jsem dávala dohromady týmy. V tu chvíli mě oslovil CoachVille: ‘Pojď si zkusit, jak to máš s lidmi.‘ Dávalo mi to velký smysl.“

„Mám investovat všechno? Nebo jsou to jen kecy?“

Aleš: Co se ti honilo hlavou, když jsi uvažovala o vstupu? Byl tam čas, finance, pochybnosti?

Lucie:
„Bylo tam všechno. Velká časová investice – učit se, procházet kurzy.
A zároveň finance. Jestli to bude mít ten dopad, který se slibuje, nebo je to zase jen marketingový hype.
Internet je plný slibů: ‚Za pár měsíců budete někým.‘ A vy máte do něčeho investovat úplně všechno.
Říkala jsem si: ‚Fakt se kvůli tomu mám zadlužit? Má to ten dopad, nebo to budou jen keci o tom, jak mám řídit a říkat druhým, co mají dělat?‘“

Aleš: Co jsi zjistila potom? Jak se změnil tvůj pohled?

Lucie:
„Zjistila jsem úplně jinou perspektivu, úplně jiný svět. Je to o všem ostatním, než jsem si myslela. Naučila jsem se dívat na svět z jiného úhlu. A pomáhat lidem sundat klapky z očí, aby viděli, co se kolem nich vlastně děje.“

Fakt to funguje? Nebo je to sci-fi?

Aleš: Co ti nejvíc pomohlo překlenout obavy a pochybnosti?

Lucie:
„Nejvíc mě oslavil první kurz – Transformační Koučování.
Bylo to hodně o mně. O tom uvidět sebe.
Pochopila jsem, že jakmile si prozkoumám to svoje, můžou i ostatní.“

Aleš: Jak jsi o sobě na začátku pochybovala? A co ti pomohlo uvěřit, že to skutečně můžeš dělat?

Lucie:
„Ty věty na začátku zněly jako science fiction.
Ale jakmile jsem v kurzu začala věci zkoušet, praktikovat, začaly se dít úplně jiné věci.
Měnil se můj pohled. A najednou i lidi kolem mě začali reagovat jinak.“

Aleš: A kdy přišel moment: „tohle mě baví, tohle mi jde“?

Lucie:
„Ve chvíli, kdy se to stalo zábavou.
Otevřela se spousta nových otázek, nových pohledů. Svět kolem mě se stal hravější.
Už to nebylo jen ‘co musím‘, ale začala jsem dělat ‘co chci‘.“

„Pomáhá to lidem? Co když jim spíš ublížím?“

Aleš: Měla jsi obavy, jestli koučování opravdu lidem pomáhá?

Lucie:
„Určitě.
Říká vám to každá druhá firma v osobním rozvoji – ‘my pomáháme lidem‘.
Rozdíl v CoachVille je, že tím prochází sami koučové.
Vědí, o čem to je, protože si to odžili na sobě.“

Aleš: Co tě přesvědčilo, že CoachVille opravdu funguje?

Lucie:
„Že to pomohlo hlavně mně.
Můj život před rokem a teď je úplně v jiné hladině – nejen finančně, ale i v celkové spokojenosti.
A největší odměna? Když kamkoli přijdu a lidi řeknou:
‚Ty jsi tak pozitivně naladěná. Jak to, že to máš takhle?‘“

„Není už překoučováno?“

Aleš: Měla jsi někdy pocit, že je koučů už na trhu moc?

Lucie:
„Jo. Dnes se slovíčko kouč skloňuje ve spoustě rolí a profesí. Ne vždycky to vystihuje podstatu.
Ale profesionálních koučů je stále strašně málo.
Bylo by fajn, kdyby jich bylo víc. Svět je potřebuje.
Koučování lidem mění vnímání a perspektivu dnešního světa.“

ACC a PCC: Jako základka a vysoká škola

Aleš: Jak jsi se rozhodovala mezi úrovněmi TK, ACC a PCC?

Lucie:
„Po Transformačkách jsem měla chvilku prostor, než naběhl ACC. Zúčastnila jsem se dvoudenní akce, kde byli koučové z PCC.
Slyšela jsem jejich otázky, rozhovory, tu mluvu. Pochopila jsem, že něco potřebuju víc, že mi něco chybí.
To mě přesvědčilo jít do PCC.
Je to úplně jiná perspektiva, jiné vnímání.
Život jako hra je hra. Síla prostředí, vnitřní svoboda…
Je to jako rozdíl mezi základkou a vysokou školou.“

Kdy začala reálně vydělávat?

Aleš: Kdy jsi začala reálně vydělávat koučováním?

Lucie:
„Po zhruba půl roce v CoachVille se začaly objevovat první spolupráce.
Nebyl to hned příjem ‚na plný úvazek‘, ale byl to jasný signál, že tudy vede cesta.
Čím víc jsem pracovala se Silou prostředí a vlastním koučem, tím víc se to upgradovalo.
Dnes se koučováním vydělávám a jsem na cestě tam, kam se chci dostat.“

Skloubení s rodinou a prací: „Vyhratelná hra“

Aleš: Jak se ti dařilo kombinovat koučování s prací a rodinou?

Lucie:
„Začátku jsem to kombinovala s jinou výdělečnou činností. Koučování mě hned neuživilo.
Byl to i test, jak to přijme rodina a okolí.
Díky metodě Síla prostředí jsem si nastavila svoje prostředí tak, aby moje hra byla vyhratelná.
Abych se mohla stát profesionálním koučem. Teď už jen čekám na certifikaci.“

ICF certifikace: „Jeden z nejdůležitějších certifikátů v životě“

Aleš: Co pro tebe znamená ICF certifikace – ACC nebo PCC?

Lucie:
„Od začátku jsem věděla, že chci jít na PCC, jakmile to bude možné.
ACC je fajn, ale pro mě osobně nemá takový význam.
PCC budu potřebovat pro práci s firmami – a to je moje prostředí.
Je to jeden z nejdůležitějších certifikátů v mém životě.
Pak už zbývá ‚jen‘ MCC – na ten si chvíli počkám.“

Osobní život: „Lidi odcházejí, noví přicházejí… a já držím svoje hranice“

Aleš: Co ti to přineslo v osobním životě?

Lucie:
„Došlo k obrovským změnám. Někteří lidé odešli, jiní nově přišli – a další budou přicházet.
Je to o tom, že si vystavíte svoje hodnoty, držíte svoje vnitřní hranice a zároveň respektujete hranice druhých.“

Vzkaz pro někoho, kdo teď váhá

Aleš: Co bys dnes vzkázala člověku, který zvažuje CoachVille a řeší stejné obavy jako ty?

Lucie:
„Tohle je příležitost, kterou je potřeba zažít a vyzkoušet.
Protože vždycky můžete odejít. Vždycky máte tu šanci.
Ale otevřít ty dveře – to nepřichází každý den.“

Aleš: Když se podíváš dopředu… co je dnes díky koučování pro tebe možné?

Lucie:
„Naprosto všechno. Otevřela se spousta cest a spousta dveří. Teď je jen na mně, které chci otevřít hned a které později. Je to o vědomé volbě. Už nereaguju jen z emocí. Vědomě se rozhoduju, co v životě chci dělat.“

Díky za tvé sdílení!